Metody výchovné a vzdělávací práce

Jsme škola otevřená různým podnětům. Nedržíme se dogmaticky jedné určité pedagogické doktríny.

Díky dlouhodobému působení Scio v oblasti vzdělávání spojeným se sledováním vzdělávacích trendů, odborných analýz a studií jsme přesvědčeni, že není jen jedna konkrétní metoda či pedagogická škola, která by byla vhodná absolutně.

Svou práci stavíme na individuálním přístupu k dítěti, a proto k různým dětem a k různým cílům volíme různé metody, u kterých vždy vyhodnocujeme jejich vhodnost, potenciální efektivitu a proveditelnost.

Z teorií a metod, které jsou pro nás inspirativní a ze kterých při plánování vzdělávání vycházíme častěji, lze uvést např.:

 

  • Konstruktivismus (Tonucci)
  • Provázející výchova (Pelikán)
  • Respektující výchova (Nováčková, Gordon, Goleman)
  • Metody osobnostní a sociálních výchovy (Valenta)
  • Kooperativní učení (Kasíková)
  • Čtením, psaním ke kritickému myšlení
  • Globální výchova (Pike, Selby)

 

Výchovné a vzdělávací strategie – 4 základní teze

 

1.

Všechny děti mají přirozenou potřebu se učit, připravovat se na budoucí život 

Budeme pro děti vytvářet stimulující prostředí a nabízet jim důstojné výzvy.

Chceme, aby učení dávalo dětem smysl.

Chybu pokládáme za nezbytný zdroj poznání a popud k dalšímu hledání.

Víme, že otázky jsou často důležitější než odpovědi.

Snažíme se, aby děti poznávaly do hloubky a nezůstávaly na povrchu jevů a věcí.

Podporujeme tvořivost.

Podporujeme vnitřní motivaci.

Chceme si dopřát radost z objevování.

2.

Každé dítě je jedinečné

Každý si přináší do školy své předporozumění, my na něm stavíme, nepopíráme ho.

Nabízíme dětem výzvy a překážky v zóně jejich nejbližšího rozvoje.

Každé dítě potřebuje svobodu, ale zároveň podporu, laskavost a citlivé vedení.

Nikdo nemůže vědět všechno, ale každý má právo ukázat, co umí, a může se naučit.

Víme, že každý potřebuje na učení svůj čas a my mu ho dáme.

Každý by však měl ve všech oblastech dosáhnout úrovně, která ho nebude omezovat v jeho životě.

3.

Děti se učí pořád, nejen ve škole a nejen, když si to uvědomují - svět vzdělává

Škola není uzavřený organismus – jsme otevřeni podnětům zvenku, pozveme svět do školy, pustíme školu do světa.

Škola přestává být místo – „zde a v daném čase“, a stále více je to soubor aktivit, které děti mohou konat kdykoliv a kdekoliv.

Rodiče participují na životě školy.

Budova je otevřena i mimo čas vyučování.

Chceme, aby vliv školy v životě dítěte školu přesahoval.

4.

Učení probíhá dobře jen v prostředí, ve kterém se děti cítí bezpečně

Budujeme dobré vztahy mezi dětmi, mezi dětmi a dospělými i dospělými navzájem.

Důvěřujeme si navzájem.

Navzájem se respektujeme.

Společně stanovujeme a dodržujeme pravidla.

Máme jasně vymezené hranice.

Přijímáme zodpovědnost za sebe i své okolí.

Podstupujeme přiměřená rizika.